OVEČKA, o.p.s.
Anežka 17 let.
Ve svých 16 letech Anežka úspěšně ukončila své základní vzdělání, které získala na běžné základní škole. Rozhodování, na jaké škole ve vzdělávání pokračovat, nebylo vůbec jednoduché. Při hledání a výběru vhodné školy jsme jednak zohledňovali Anežčino přání pracovat v budoucnu s dětmi (ale možná i seniory), jednak její aktuální schopnosti a znalosti a jednak studijní nabídku škol v okolí, která se ukázala být z našeho hlediska velmi omezená. Nakonec jsme se rozhodli pro střední odborné učiliště ve vedlejším městě, které nabízí tříletý učební obor pečovatelské služby. Výuka je orientovaná hodně prakticky, studenti již od prvního ročníku docházejí na praxe do různých domovů pro seniory, ale i do školky. Při praxích poznávají postupně celý provoz zařízení, neučí se tedy pouze pečovat o klienty, ale pomáhají rovněž v kuchyni či prádelně. Teoretická výuka zahrnující všeobecné i odborné předměty probíhá dvakrát týdně ve škole. Nástup do nové školy s sebou přinesl pro Anežku spoustu nových výzev: musela se naučit dojíždět do jiného města, hlídat si, kdy je v které budově školy (teoretická výuka probíhá jinde než odborný výcvik), zvyknout si na praxe v různých zařízeních, najít si nové kamarády, vypořádat se s tím, že chování některých spolužáků je jiné, než na jaké byla zvyklá ze základní školy, i s tím, že některým spolužákům přijde směšná a dávají jí to najevo, zvyknout si na brzké vstávání, fakt, že se ve škole musí obejít bez asistentky a spoustu dalších věcí. Když se ohlížím za prvním pololetím na nové škole, mohu konstatovat, že Anežka díky své houževnatosti, milé a společenské povaze a odvaze tuto obrovskou změnu zvládla na výbornou. Největším problémem zatím byly chvíle, kdy jsme zjistili, že se trápí kvůli nehezkému chování některých spolužáků vůči ní, se kterým si nevěděla rady. Podařilo se nám dovést ji k tomu, aby o takovýchto věcech s námi mluvila buď mluvila nebo nám je napsala, abychom je mohli hned v zárodku řešit. Na druhou stranu má ale kolem sebe i nové kamarádky a kamarády, se kterými si rozumí a jsou si vzájemně oporou.
Kromě školy dochází Anežka i nadále na své oblíbené kroužky, kterých se nemíní vzdát: plavání, dramatický kroužek, skaut a klavír. Pod vedením své milé babičky pracuje na rozvoji svých kognitivních funkcí prostřednictvím Feuersteinovy metody a ve volném čase pokračuje ve psaní svých příběhů (bude rok 2023 rokem, kdy jí vyjde nová kniha?), čtení knížek, sledování filmů a poslouchání hudby. Velký pokrok také udělala v bruslení na ledě – však také přes zimu téměř každou neděli chodíme na její přání trénovat na stadion. Mezi její pravidelné aktivity patří též dobrovolničení v domově důchodců, s nímž začala ještě před nástupem na učiliště a díky němuž pro ni zvykání na práci se seniory při praxích nebylo tak náročné.
Ve svých 16 letech Anežka úspěšně ukončila své základní vzdělání, které získala na běžné základní škole. Rozhodování, na jaké škole ve vzdělávání pokračovat, nebylo vůbec jednoduché. Při hledání a výběru vhodné školy jsme jednak zohledňovali Anežčino přání pracovat v budoucnu s dětmi (ale možná i seniory), jednak její aktuální schopnosti a znalosti a jednak studijní nabídku škol v okolí, která se ukázala být z našeho hlediska velmi omezená. Nakonec jsme se rozhodli pro střední odborné učiliště ve vedlejším městě, které nabízí tříletý učební obor pečovatelské služby. Výuka je orientovaná hodně prakticky, studenti již od prvního ročníku docházejí na praxe do různých domovů pro seniory, ale i do školky. Při praxích poznávají postupně celý provoz zařízení, neučí se tedy pouze pečovat o klienty, ale pomáhají rovněž v kuchyni či prádelně. Teoretická výuka zahrnující všeobecné i odborné předměty probíhá dvakrát týdně ve škole. Nástup do nové školy s sebou přinesl pro Anežku spoustu nových výzev: musela se naučit dojíždět do jiného města, hlídat si, kdy je v které budově školy (teoretická výuka probíhá jinde než odborný výcvik), zvyknout si na praxe v různých zařízeních, najít si nové kamarády, vypořádat se s tím, že chování některých spolužáků je jiné, než na jaké byla zvyklá ze základní školy, i s tím, že některým spolužákům přijde směšná a dávají jí to najevo, zvyknout si na brzké vstávání, fakt, že se ve škole musí obejít bez asistentky a spoustu dalších věcí. Když se ohlížím za prvním pololetím na nové škole, mohu konstatovat, že Anežka díky své houževnatosti, milé a společenské povaze a odvaze tuto obrovskou změnu zvládla na výbornou. Největším problémem zatím byly chvíle, kdy jsme zjistili, že se trápí kvůli nehezkému chování některých spolužáků vůči ní, se kterým si nevěděla rady. Podařilo se nám dovést ji k tomu, aby o takovýchto věcech s námi mluvila buď mluvila nebo nám je napsala, abychom je mohli hned v zárodku řešit. Na druhou stranu má ale kolem sebe i nové kamarádky a kamarády, se kterými si rozumí a jsou si vzájemně oporou.
Kromě školy dochází Anežka i nadále na své oblíbené kroužky, kterých se nemíní vzdát: plavání, dramatický kroužek, skaut a klavír. Pod vedením své milé babičky pracuje na rozvoji svých kognitivních funkcí prostřednictvím Feuersteinovy metody a ve volném čase pokračuje ve psaní svých příběhů (bude rok 2023 rokem, kdy jí vyjde nová kniha?), čtení knížek, sledování filmů a poslouchání hudby. Velký pokrok také udělala v bruslení na ledě – však také přes zimu téměř každou neděli chodíme na její přání trénovat na stadion. Mezi její pravidelné aktivity patří též dobrovolničení v domově důchodců, s nímž začala ještě před nástupem na učiliště a díky němuž pro ni zvykání na práci se seniory při praxích nebylo tak náročné.
Začátky na nové škole
Padl datum 1. 9. 2022 a prázdniny skončily. Měla jsem jít na střední odborné učiliště do Lišova obor pečovatelské služby. Je fakt, že jsem propadla do stresové situace, takže: se mi začaly třást kolena, tep se mi zvýšil na 102 a měla jsem pocit strachu. Moje stresová situace odezněla, když jsme se sešli na školním hřišti a byli jsme rozdělováni podle oborů k jednotlivým učitelům. Když jsem se dozvěděla, že k truhlářům nastoupil jeden kluk ze základky, byla jsem upřímně ráda, že aspoň někoho tam znám, i když ho nemám úplně nejradši. Ale chápu, že za své chování nemůže, ale zpátky ke škole, tohle není o něm, ale o mně. Řeknu to upřímně, že už jsem si na nové prostředí zvykla. I na nové děti a učitelky jsem si zvykla. Jedna holčina, co je moje nová kamarádka, se zná se třemi kluky ode mě ze základky. To, že hned první den jsem si nenašla žádnou kamarádku vyvolal můj strach z nového prostředí. Ale hned druhý den se to změnilo. Hned ráno v autobuse si ta holčina přisedla vedle mě. Asi jsem se skamarádila i s jedním klukem od kuchařů na zastávce zpátky domů, dal si se mnou placák. Takže můj nástup na střední nebyl až tak hrozný, jak jsem čekala. Zapadla jsem mezi nové děti a berou mě takovou, jaká jsem. Šla jsem za svými sny a myslím, že jsem udělala dobře. Myslím, že tohle je správný přístup jít za svými sny a zhodnotit, jestli jsem to udělala správně.
Anežka.
(napsáno 5. 9. 2022)
Padl datum 1. 9. 2022 a prázdniny skončily. Měla jsem jít na střední odborné učiliště do Lišova obor pečovatelské služby. Je fakt, že jsem propadla do stresové situace, takže: se mi začaly třást kolena, tep se mi zvýšil na 102 a měla jsem pocit strachu. Moje stresová situace odezněla, když jsme se sešli na školním hřišti a byli jsme rozdělováni podle oborů k jednotlivým učitelům. Když jsem se dozvěděla, že k truhlářům nastoupil jeden kluk ze základky, byla jsem upřímně ráda, že aspoň někoho tam znám, i když ho nemám úplně nejradši. Ale chápu, že za své chování nemůže, ale zpátky ke škole, tohle není o něm, ale o mně. Řeknu to upřímně, že už jsem si na nové prostředí zvykla. I na nové děti a učitelky jsem si zvykla. Jedna holčina, co je moje nová kamarádka, se zná se třemi kluky ode mě ze základky. To, že hned první den jsem si nenašla žádnou kamarádku vyvolal můj strach z nového prostředí. Ale hned druhý den se to změnilo. Hned ráno v autobuse si ta holčina přisedla vedle mě. Asi jsem se skamarádila i s jedním klukem od kuchařů na zastávce zpátky domů, dal si se mnou placák. Takže můj nástup na střední nebyl až tak hrozný, jak jsem čekala. Zapadla jsem mezi nové děti a berou mě takovou, jaká jsem. Šla jsem za svými sny a myslím, že jsem udělala dobře. Myslím, že tohle je správný přístup jít za svými sny a zhodnotit, jestli jsem to udělala správně.
Anežka.
(napsáno 5. 9. 2022)
ANEŽKA