OVEČKA, o.p.s.
Od září 2016 je Eliška žákyní první třídy. Je to velká změna a důležitá věc, už není školkačka, ale školačka se všemi povinnostmi, které to obnáší. Zejména před bráchou Martinem, kterého to brzy čeká také, ráda a s patřičnou důležitostí zdůrazňuje, že už je „velká". A je to tak dobře, je už „velká" a nástup do školy pojala zodpovědně a s výzvami, které to přináší, se vyrovnává se ctí. Pracuje společně se třídou pod vedením paní učitelky za pomoci asistentky, která je jí velkou oporou při přípravě na hodinu, v hodině i v družině. Po počátečním oťukávání se na sebe naladily a tvoří dobrý tým. Díky pomoci asistentky Věrky dokáže udržet krok s ostatními, zorganizovat si práci, připravit si pomůcky, prostě fungovat tak, jak je ve škole potřeba. Nejraději má čtení, když chce, tak moc hezky píše, počítá s podporou pomůcek dle metodiky N. Engels, která byla vyvinuta právě pro potřeby dětí s DS. Má radost z dobrých známek a my máme velkou radost spolu s ní. Je to veselá, sebevědomá a šikovná holčička, do školy se těší, pečlivá předškolní příprava se rozhodně vyplatila, takže prozatím není potřeba žádných zvláštních úlev. Ve škole má kamarády, kteří s ní přestoupili už ze školky, takže se zvykáním na nové spolužáky a navazováním vztahů v první třídě to bylo podstatně jednodušší, než jsme čekali. Děti se snaží Elišce pomáhat, když vidí, že je v nesnázích, vždycky někdo ze spolužáků přispěchá na pomoc.
Čím je starší, tím důležitější věci dostává na starosti i doma. Pomáhá třídit, věšet a skládat prádlo, uklízí si pokoj, vyndává nádobí z myčky, pomáhá s vařením včetně krájení nožem, což jí moc baví, žehlí kapesníky a utěrky, pomáhá na zahradě. Taky se ale ráda někam „zašije", aby měla klid, jak sama říká. Když má příležitost, okamžitě stopí i-Pad, se kterým se někam schová a pouští si na něm pohádky. Není pro ni problém i ho odkódovat a napsat si do vyhledávače co potřebuje a kdyby mohla, trávila by na internetu celý den, stejně jako všechny děti její internetové generace. No a my jsme tady od toho, aby to nepřesáhlo únosnou mez, takže se snažíme vytáhnout jí ven na kolo nebo na brusle nebo aspoň na procházku se psem. Jo a taky chodí s bráchou na hasiče, učí se tam značky, zdravovědu, vázat uzly (…to bude zřejmě na dlouho 😊) a zapojovat hadice. Moc ráda si hraje, opečovává panenky, ošetřuje je, když jsou nemocné, miluje hru s nářadím a šroubovák na baterky je snad její nejoblíbenější hračka, ráda lítá venku s kamarády nebo s bráchou. Díky poměrně malému věkovému rozdílu jsou s Martinem dobří parťáci, i když se taky občas pohádají nebo poperou. Eliška na bráchu nedá dopustit, jakmile má pocit, že se mu děje sebemenší příkoří, vyrazí mu na pomoc se vší vervou své malinké postavy a velkého srdce. To na ní máme moc rádi, snaží se, aby všem kolem ní bylo dobře a nám s ní dobře je, i když je to zlobilka a často testuje pevnost našich nervů a postojů 😊. A večer před spaním nám na dobrou noc řekne, že nás všechny miluje a tak jsme její MILANI 😊. Eliško, taky jsi náš MILAN!
Čím je starší, tím důležitější věci dostává na starosti i doma. Pomáhá třídit, věšet a skládat prádlo, uklízí si pokoj, vyndává nádobí z myčky, pomáhá s vařením včetně krájení nožem, což jí moc baví, žehlí kapesníky a utěrky, pomáhá na zahradě. Taky se ale ráda někam „zašije", aby měla klid, jak sama říká. Když má příležitost, okamžitě stopí i-Pad, se kterým se někam schová a pouští si na něm pohádky. Není pro ni problém i ho odkódovat a napsat si do vyhledávače co potřebuje a kdyby mohla, trávila by na internetu celý den, stejně jako všechny děti její internetové generace. No a my jsme tady od toho, aby to nepřesáhlo únosnou mez, takže se snažíme vytáhnout jí ven na kolo nebo na brusle nebo aspoň na procházku se psem. Jo a taky chodí s bráchou na hasiče, učí se tam značky, zdravovědu, vázat uzly (…to bude zřejmě na dlouho 😊) a zapojovat hadice. Moc ráda si hraje, opečovává panenky, ošetřuje je, když jsou nemocné, miluje hru s nářadím a šroubovák na baterky je snad její nejoblíbenější hračka, ráda lítá venku s kamarády nebo s bráchou. Díky poměrně malému věkovému rozdílu jsou s Martinem dobří parťáci, i když se taky občas pohádají nebo poperou. Eliška na bráchu nedá dopustit, jakmile má pocit, že se mu děje sebemenší příkoří, vyrazí mu na pomoc se vší vervou své malinké postavy a velkého srdce. To na ní máme moc rádi, snaží se, aby všem kolem ní bylo dobře a nám s ní dobře je, i když je to zlobilka a často testuje pevnost našich nervů a postojů 😊. A večer před spaním nám na dobrou noc řekne, že nás všechny miluje a tak jsme její MILANI 😊. Eliško, taky jsi náš MILAN!
Eliška