O nás
Naše děti
Kontakt
Downův
syndrom
Nejbližší akce
OVEČKA, o.p.s.
Terezka
Dlouho jsem se neozvala ohledně naší Terezky, ale je to tím, že narozdíl od ní nerada píšu dopisy a jiná psaní.

Takže z naší, tehdy jedenáctileté holčičky, je dnes již téměř 28 letá slečna.

Co se dělo během těch uplynulých 17 let, vezmu jen ve zkratce.
Terka dochodila 8 let na základní škole v Rožnově. Poté přešla do 9.a 10.rocniku školy speciální a 4 roky strávila na praktické škole se zaměřením na ruční práce.
Protože to legislativa umožnila, pokračovala ještě na dvouleté praktické škole se zaměřením na zahradnické práce. Kvůli covidu mohla jeden ročník opakovat, takže na této škole byla celkem 3 roky. Čímž si prodloužila studium až do 26 let.

Nyní Terezka navštěvuje 2x týdně stacionář, kde maji pestrý program.

Chvíli se věnovala hudbě. Hrála na flétnu a na klavír. Ráda čte, poslouchá country a folk. Je společenská.
Chodíme na koncerty, do kina. Hrajeme deskové hry.
Navštěvuje výtvarný kroužek a je členkou divadelního sdružení Extras, se kterým začínají slavit úspěchy na prknech malých divadel.
Jinak je to prima holka, kterou máme doma moc rádi.

Martina, maminka
Terezka dříve ZDE
OD BRÁŠKY Martina:

I když Terka občas pronese, že se těší až mě věkově přeskočí, tak tříletý rozdíl mezi námi prozatím zůstává. Terezce je 27 a už je dospělá slečna. Během té doby se samozřejmě změnily i její zájmy. Princeznu ze mlejna, Nesmrtenou tetu a Harryho Pottera už nahradily „dospěláčtější" věci.
Záliba v muzice jí zůstala, i když sama už na flétnu a klávesy nehraje. Ráda poslouchá svoje oblíbené hudební skupiny jako jsou Poutníci nebo třeba Druhá tráva. A pokud je na jejich koncertu, tak to je teprve ve svém živlu!

Co musím zmínit a Terezka to má jako takovou svou železnou košili, je její večerní luštění osmisměrek. Tam už by bylo těžké spočítat, kolik lušťovek jí celkem padlo za oběť.

Někdy si před spaním i čte. Má ráda sérii o Lili Větroplašce nebo třeba Boříkovi lapálie, které mám i já ve škatulce oblíbené knížky z dětství.

To, že se Terezka dostala k dramatickému kroužku a divadlu mě těší, dostane se tak více do sociálního kontaktu a trénuje komunikaci. Navíc pro komedii měla vlohy už od mala – má velmi dobrou paměť na různé scény ze svých oblíbených filmů, které umí věrně předvést a vždy nás tím rozesmát.

Jako její brácha jsem rád, že jí můžu podpořit, když má trému před představením z toho, že něco poplete nebo zapomene. Pak je pro mě velkou odměnou, když se na mě z jeviště šibalsky usměje a ukáže palec nahoru, že je vše OK a jde se dělat legrace.

Novinkou v její oblasti zájmů jsou moderní deskové a karetní hry. S mamkou pro ně máme vášeň už delší dobu, a protože jsme chtěli, aby se do našich hraní mohla více zapojit i Terka, doplnili jsme naši sbírku ještě o pár kousků, které jsou pravidlově přístupnější a Terezka je zvládá zcela samostatně. Její zamilovanou hrou se stal Kočičí klub, velkou legraci si vždy užijeme u Toulavých věží a snadno nás poráží třeba u paměťové hry Kabo.

Myslím, že je to pro ní prospěšné i tím, že během hraní trénuje logické myšlení, za poslední dobu se zlepšila třeba i v počítání. Co je ale ve finále to úplně nejdůležitější, tak je to, že deskovky nám dávají další možnost, jak trávit čas SPOLEČNĚ a bavit se u toho.

Martin, brácha.



<
>