Nejlepším startem pro další rozvoj děťátka s DS je kojení, pokud možno během několika hodin po porodu. Kdysi byl rozšířen mýtus, že děti s DS kojit nelze. Je pravda, že díky malému svalovému tonu někteří novorozenci s DS sají pomaleji a namáhavěji, ale to nás jistě neopravňuje odepřít jim nejpřirozenější způsob přijímání potravy. Zdánlivě nedůležitý moment, ale co vše znamená kojení pro děťátko i matku?
Jednak mateřské mléko obsahuje protilátky proti bakteriím a virům, jež dítě ochrání před tolik nežádoucími infekcemi. Děti s DS mají v důsledku základních změn nedostatečně vyvinuté některé enzymatické , metabolické, hlavně pak imunologické mechanismy. Proto je tolik důležité mateřské mléko, jež obsahuje ve vyvážené formě všechny potřebné živiny, což jsou proteiny, cukry, tuky, minerální látky a vitamíny. U kojených dětí je tedy třeba navíc přidat pouze vitamín D, v půl roce též vitamín C, u některých i železo.
Dalším důvodem dokládajícím důležitost kojení je vytváření pevného vztahu mezi děťátkem a maminkou. Navíc se při kojení rozvíjí a zpevňuje svalstvo tváře a dutiny ústní, s čímž souvisí i správné polykání a s vývoj řeči. Dětem, které skutečně není možné kojit, je doporučeno mléko pro alergické děti (hypoalergické, sojové). Většina dětí s DS, kterým byla strava nahrazena přípravky z kravského mléka, má sklony k alergii na bílkoviny kravského mléka spojenou s různými poruchami zažívacího traktu, případně příznaky na kůži. Dále se u nich projevila zvýšená tvorba hlenů v dýchacím traktu a zvýšené infekce dýchacích cest. Jako ostatní děti, také děti s DS přecházejí kolem půl roka na pevnou stravu. (Ovoce, později zeleninové polévky). Za vhodnější se pokládá podávat již tuto stravu lžičkou, aby se ji dítě učilo polykat. Mixování stravy po 9. měsíci života není vhodné.
V roce již děťátko potřebuje v potravě všechny důležité složky. Bílkoviny, cukry, tuky, minerály, stopové prvky a vitamíny jim dodá vhodně zvolená strava složená ze zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva, masa, ovesných vloček, rýže, brambor, těstovin a vhodného mléka.
Děti s DS mívají sklon k obezitě. Jejich metabolismus je totiž zhruba o 25% pomalejší. Proto není správné, pokud je učíme od útlého věku, že dostanou od rodičů, babičky, tety, na co mají právě chuť. Pamlsky i sladké pečivo lze nahradit jinými laskominami (ovoce, zelenina, rozinky...). Rozhodně nás bude stát víc práce omezit v jídle dítě, které je již „rozjedené“ a tím pádem i se sklonem k obezitě, než navykat určitému jídelnímu režimu již od počátku.
Jednak mateřské mléko obsahuje protilátky proti bakteriím a virům, jež dítě ochrání před tolik nežádoucími infekcemi. Děti s DS mají v důsledku základních změn nedostatečně vyvinuté některé enzymatické , metabolické, hlavně pak imunologické mechanismy. Proto je tolik důležité mateřské mléko, jež obsahuje ve vyvážené formě všechny potřebné živiny, což jsou proteiny, cukry, tuky, minerální látky a vitamíny. U kojených dětí je tedy třeba navíc přidat pouze vitamín D, v půl roce též vitamín C, u některých i železo.
Dalším důvodem dokládajícím důležitost kojení je vytváření pevného vztahu mezi děťátkem a maminkou. Navíc se při kojení rozvíjí a zpevňuje svalstvo tváře a dutiny ústní, s čímž souvisí i správné polykání a s vývoj řeči. Dětem, které skutečně není možné kojit, je doporučeno mléko pro alergické děti (hypoalergické, sojové). Většina dětí s DS, kterým byla strava nahrazena přípravky z kravského mléka, má sklony k alergii na bílkoviny kravského mléka spojenou s různými poruchami zažívacího traktu, případně příznaky na kůži. Dále se u nich projevila zvýšená tvorba hlenů v dýchacím traktu a zvýšené infekce dýchacích cest. Jako ostatní děti, také děti s DS přecházejí kolem půl roka na pevnou stravu. (Ovoce, později zeleninové polévky). Za vhodnější se pokládá podávat již tuto stravu lžičkou, aby se ji dítě učilo polykat. Mixování stravy po 9. měsíci života není vhodné.
V roce již děťátko potřebuje v potravě všechny důležité složky. Bílkoviny, cukry, tuky, minerály, stopové prvky a vitamíny jim dodá vhodně zvolená strava složená ze zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva, masa, ovesných vloček, rýže, brambor, těstovin a vhodného mléka.
Děti s DS mívají sklon k obezitě. Jejich metabolismus je totiž zhruba o 25% pomalejší. Proto není správné, pokud je učíme od útlého věku, že dostanou od rodičů, babičky, tety, na co mají právě chuť. Pamlsky i sladké pečivo lze nahradit jinými laskominami (ovoce, zelenina, rozinky...). Rozhodně nás bude stát víc práce omezit v jídle dítě, které je již „rozjedené“ a tím pádem i se sklonem k obezitě, než navykat určitému jídelnímu režimu již od počátku.
OVEČKA, o.p.s.